Záznam:
| Název: | Kótování jednotlivých SO a PS |
| Typ: | Ostatní |
| Kilometráž: | Ne |
| Priorita: | 1 |
| Povinné údaje: | |
| Měřit v terénu: | Bodové objekty nebo lomové body liniových objektů se kótují kolmou, vodorovnou vzdáleností se zarovnáním dle skutečnosti od pevného předmětu (osa koleje, roh budovy, apod.). Jednotky kót budou použity stejné jako pracovní jednotky výkresu s přesností na jedno desetinné místo. Znakem na koncích kót jsou šipky, vynášecí čáry se nekreslí (s výjimkou staničení při kótování podél osy koleje, kde budou vynášecí čáry vykresleny obě). Při kótování podél osy koleje bude použit především nástroj: "kótovat vzdálenost", přičemž na osu koleje bude použit nájezd kolmo a bude použit odstup kóty s nulovou vzdáleností. |
| DM: | 80024 |
| Kategorie výkresu: | Hlavní výkres |
| Vrstva: | Vrstva 260 - kótování stavebních objektů |
| Značka: | ~ |
| Referenční bod staničení: | bez ref.bodu |
| Poznámka: | Pro G-DSPS. Prvky jsou obsahem pomocného 2D výkresu - viz M20/MP005. Kótování je mj. určeno předpisem T 84 ze dne 3. 7.1973 (č. j. 21 543/1972-14) Citace: Článek 9 - Kótování kabelové trasy 46. Trasa kabelu se kótuje od vhodných měřických bodů. Měřickými body jsou zejména: - stožáry, - mezníky, - kabelové označníky, - rohy budov a jiných umělých staveb. 47. Rovná a přehledná kabelová trať musí být kótována příčnými kótami alespoň po 50 metrech. Dále pak musí být kótován každý bod, v němž nastává změna trasy jako např. ohyb, odchýlení apod. Zvláště pečlivě je třeba kótovat všechny oblouky, zákruty apod. Kóty se zaokrouhlují na decimetry. Povolená odchylka je 0,2 m. 48. Nestačí-li k podrobnému kótování trasy kabelu měřické body, které jsou k dispozici nebo nejsou-li v terénu vůbec, lze použít tzv. měřických přímek. Měřická přímka je myšlená čára určená dvěma navzájem viditelnými body, jež musí být snadno a přímo dosažitelné nebo osa koleje, hrana umělých staveb a ve výjimečných případech též osa komunikace. Počátek měření se vždy vztáhne k jednoznačně určenému měřickému bodu. Maximální délka měřické přímky je 230 m. K vytýčení volné měřické přímky je dovoleno použít kolmic nejvýše do vzdálenosti 40 m. 49. V úsecích s nedostatkem měřických bodů a v úsecích, v nichž by bylo vytýčení měřické přímky obtížné, je nutno použít označníků osazených bud' přímo na trasu kabelu nebo v její blízkosti. Dále se používá označníků zpravidla jen u vyrovnávacích spojek a pupinačních bodů. 50. Vyrovnávací spojky a pupinační body dálkových kabelů se kótují dvojím způsobem; jedním od kabelového označníku a druhým od jiného měřického bodu. Dvojí způsob kótování umožňuje snadné přezkoušení polohy stávajícího označníku a po jeho případném poškození nebo odstranění snadné osazení označníku nového. 51. U záloh kabelů uložených v zemi je nutno udat vždy jejich délku. 52. Zálohy kabelů se kótují takto: - u menších záloh se kótuje střed smyčky, - u záloh uložených do tvaru smyčky (podkovy) se kótují příčně i podélně krajní body (hrany) smyčky, - u větších záloh uložených obvykle do tvaru osmičky se zpravidla zakresluje uložení kabelu na samostatném výkresu a kótuje podrobněji. 53. Tvárnicové (žlabové) trati se kótují k jejímu středu a ke středu tvárnicových komor (šachet). V případě kótování pomocí aplikace MGEO-SŽ jsou výkresy s kótami umisťovány do kategorie: Kótování stavebních objektů (2D). |
| Pomocné: | Kótování v měřítku 1:1000. |
| Fotografie: | Zakreslení: |
 |